7 Habits of Highly Effective People

Summary 1

Rád bych zkusil, jak v tomto blogu bude působit kombinace češtiny a angličtiny. Někdy mám totiž chuť psát anglicky, jelikož je to jednodušší co se týče psaní všemi deseti. Jindy se mi ale posteskne po háčcích a čárkách a čeština prostě zvítězí.

Nicméně, rád bych si hlavně tímto příspěvkem aktivně zopakoval, co jsem doposud načetl z knížky, kterou se momentálně zabívám, 7 Habits of Highly Effective People od Stephena Coveyho. Vlastně sám Covey v knížce nabádá, ať o tom, co si zrovna přečtu někomu povykládám. Tak ten někdo bude internet.

První, co mi vlastně teď vyvstává na mysli a co se mi na knížce líbí je, jak Covey přistupuje k tématu poněkud matematickou cestou, když nejprve zadefinuje, co je to “habit” a co je to “effectivity”. Samotné definice už sice tak matematické nejsou, ale ta myšlenka toho, že je dobré si urovnat, o čem vůbec mluvíme je užitečná.

Habit

Myslím, že “habit” se definuje jako něco, co opakovaně děláme. Mám pocit, že ho dělil na tři části. Jaké to jsou? A podle jakého kritéria se dělí?

Effectiveness

Tu definuje příběhem. Skoro si říkám, jaká to škoda, že tento typ definice neprovádíme i na Matfyzu. Mluví tam o principu, kterému říká P/PC balance. P zde znamená “production”, kdežto “PC” neznamená osobní počítač, ale “production capability”. Production vnímá jako přímé získávání něčeho pro člověka příjemného, chtěného. Může to být produkce peněz, štěstí, rozkoše či jiných podobných věcí.

Summary 2

Circle of concern and circle of influence

Dva důležité pojmy. Něco jako pole sledování a pole působnosti. V poli sledování jsou věci, kterým přikládáme důležitost a necháme se jimi ovlivňovat my. Například ovlivní naši náladu to, že začala válka na Ukrajině, jelikož nám na tom záleží, už to však může být mimo pole naší působnosti. Pole působnosti jsou věci, na které máme přímo vliv. Dobrým příkladem jsou hlavně naše emoce a potažmo naše reakce na věci, které se nám dějí. Z velké části si tyto věci můžeme svobodně vybrat a jsou tedy v našem poli působnosti. Je dobré netrápit se s věcmi, které jsou mimo naše pole působnosti, jelikož je nemůžeme ovlivnit k dobrému. Naopak se nejvíce vyplatí pracovat na věcech, které máme ve svém poli působnosti. Tím, že tyto věci můžeme ovlivnit, tak je můžeme zlepšovat a dříve nebo později sklízet plody naší práce.

Summary 3

Již delší dobu jsem si nezopakoval myšlenky z této knížky, tak si tu zkusím vybavit, na které koncepty si vzpomenu.

Start with the end in mind

Covey v knížce apeluje na to, že je důležité mít v hlavě dlouhodobou vizi. Prezentuje také pěkné mentální cvíčení - člověk si má představit, že se za pár let (asi pět) má pohřeb. To je tedy trochu morbidní, ale pointa je v tom, že na tom pohřbu bude několik mluvčích. Ti jsou následující: člen rodiny, kamarád, kolega z práce a kolega z nějaké komunity. Tvým úkolem je, zamyslet se nad tím, co bys chtěl, aby o tobě tito mluvčí říkali. Co by to bylo například pro mě?

Rodinný přislušník

Zmínil by, že jsem byl dobrosrdečný a snažil se vždy na věci nahlížet pozitivně. Také by mluvil o tom, že jsem byl ochotný pomoci a obětovat se, když to bylo potřeba.

Kamarád

Mluvil by o tom, že jsem byl dobrý společník, se kterým se mohl jak radovat, tak i sdílet své strasti. Podotknul by, že na mě bylo vždy spolehnutí, když jsme si něco domluvili, nebo když potřeboval s něčím poradit.

Kolega z práce (školy)

Uvedl by, že jsem byl pracovitý a snažil se odvádět co nejlepší práci. Že se se mnou dobře spolupracovalo a komunikovalo jak ty dobré věci, tak i ty špatné.

Osoba z nějaké komunity, ve které se angažuji

To by teoreticky mohl být žák z mého kroužku programování. Byl bych rád, kdyby ocenil mou ochotu pomáhat. Také to, že jsem se poctivě připravoval na každou lekci a snažil se vymýšlet hezké úlohy. Že jsem byl také dobrým příkladem pozitivního myšení. Že když se chce, tak lze vyřešit i na první pohled velmi těžké problémy. Také, že jsem uměl dobře naslouchat otázkám i jejich konkrétním problémům.