General

Thoughts or concepts I consider useful for living a good life. What does good mean? I will not define that here, sorry. You know what I mean.

Balance

Lots of things in life revolve around not going too much into one direction or another. Having no sleep is certainly bad, but sleeping all day is of no use as well. Doing sports is great and healthy, but spending 10 hours a day running is not the way as well. If things in life were so simple, that being good just meant choosing a thing and spending 100% of time with it, why would so many people struggle?

The hard and luckily also beautiful part of life is getting as close as possible to the right amount of balance in different areas of life. Why hard? Because where do you find out what the right amount is? How do you measure balance? By time, energy or whatever? It is quite interesting to think about this. Have fun thinking!

Some interesting areas in life when I find striking the right amount of balance particularly interesting:

Flow of resources

I used to really like to own things. I thought the goal is to get as much property and money so that you don’t have to work anymore. Spending money should be limited as much as possible.

Lately I turned this way of thinking around. I think money should flow instead of being hoarded on one place. I should be able to generate the money by working hard and good, but I should not be sticking to it but rather spending it so it helps somebody else as well. Spending money is a way of giving back to the society. It is a way of taking part in it and rewarding the things that we find useful and good.

Also, like The Little Prince said, we should be of use to things that we own. We should be able to take care of these things. If we own more stuff than what we can handle, we should not own that stuff and rather sell it.

České z my wiki

Být vděčný často

Ne náhodou je tato myšlenka na prvním místě. Téměř každý večer před spaním si pro sebe říkám, za co jsem vděčný. Vnímám od té doby obrovské zlepšení své nálady i výkonu.

Držet se svých rozhodnutí

Dříve jsem v hodně věcech hledal chyby a často, když jsem něco dělal nebo učinil nějaké rozhodnutí, tak jsem se stále sebe tázal, zda je to to správné. Dělat toto občas je v pořádku, ale pochybovat při každé příležitosti člověka zpomaluje. Nakonec mi přijde mnohem užitečnější, prostě být v přítomném okamžiku a nemyslet na to, co by kdyby.

Být veselý

U tohoto bodu si vždy vzpomenu na Davida Macháčka, kamaráda od bráchy. On si totiž do svého Lifebooku napsal, že chce být jako “kulička štěstí”, prostě být veselý a dávat to najevo. Tam jsem se poprvé setkal s tím, že být veselý se dá brát prostě jako rozhodnutí nezávislé na okolí. A vnímám to podobně. I když se cítím velmi na dně, tak se vždy dá najít něco, za co se hodí být veselý.

No a především je nutné si uvědomit toto: Téměř nikdy člověku nepomůže být smutný. Je to celkem k ničemu emoce. Tak je lepší si vědomě vybírat a říkat si pro sebe, že jsem veselý člověk. Veselý člověk by měla být moje identita.

Žít v přítomnosti

Toto je úžasná poučka. Člověk se musí naučit být pánem své mysli a nenechat ji odletět příliš daleko. Ta těkavost totiž může kazit mnohé. Například když sportuji a u toho přemýšlím nad něčím jiným, tak nepodávám stoprocentní výkon. Když poslouchám kamaráda a přemýšlím u toho nad něčím jiným, tak něco přeslechnu a nemůžu dobře odpovědět. Je důležité tedy být v přítomnosti celým svým tělem i duší.

Proto je dobré stále si připomínat, že chci být výborný posluchač. Umět opravdu druhým naslouchat hluboce a pozorně.

Umět ovládat svou pozornost je klíčové

Tohoto jsem si všiml především, když jsem přemýšlel nad tím, proč je Hanka tak dobrá v matematice, a tak chytrá. Ona má totiž neskutečně dobrou schopnost dávat pozor, když se pro to vědomě rozhodne. Minimálně z ní mám ten dojem, i když se spolu bavíme. Myslím si tedy, že to tak bude.

Zároveň mi přijde, že jsem pak obecně spokojenější člověk, protože když jsem pozorný, tak jdu v souladu s okolním děním a neperu se s ním. Je to taková myšlenková symbióza, která mě pak uvádí celkově do větší pohody. Je to vlastně neskutečně příjemné pro mozek, když se naučím být pozorný a prostě vypnout okolní vjemy, kterých je v dnešní době příliš mnoho a převážná většina z nich je nedůležitá.

Preferovat automatizaci nad rychlým řešením

Jednu dobu mi přišlo, že bych měl preferovat automatizaci jedině v těch konkrétních případech, kdy mi to opravdu ušetří čas. Nyní si ale myslím, že je dobré si tuto hranici trochu posunout a preferovat automatizaci častěji. Hledat automatizovaná řešení totiž trénuje mozek v tom rozpoznávat vzorce a algoritmicky uvažovat, což je skvělá vlastnost. Dělat opičácké kopírování nebo nějaké triviální úkony ubíjí mozek.

Nemluvit sprostě

Mluvit sprostě není dobrý nápad. Stačí si uvědomit, jací lidé mluví sprostě. Určitě sem spadají mnozí zloději a podvodníci. Celkově lidé, co šíří nenávist. No a to není sorta lidí, se kterou bych se chtěl ztotožňovat.

Naučit se pojmenovávat věci správným jménem

Je užitečné umět se vyjadřovat přesně. Nepoužívat slova jako “vytentovat” a podobně. Je to dobrý trénink mozku a navíc, protože rád učím děti, tak mi to pomáhá s mými prezentačními schopnostmi.

Když se něco nepovede, zamyslet se ihned, jak to příště udělat lépe

Začnu příkladem: V tramvaji jsem pouštěl lidi a vystupoval z ní ven a zase nastoupil zpět. Pak jsem si uvědomil později, že jsem během přestupování měl jít do přední části tramvaje a bylo by to lepší. Nejprve mi naskočil takový hořký pocit, ale hned jsem si uvědomil, že místo žalu by člověk měl začít přemýšlet vždy o té lekci, kterou by si měl odnést.

Ta lekce by měla být ve formě nějakého obecného pravidla, které můžu aplikovat na co nejvíce situací. V tomto případě by zněla: Když musím vystoupit při pouštění lidí v tramvaji, tak se zamyslet, zda by nebylo výhodné nastoupit do jiného vozu. Podobně se ale tento postup dá generalizovat na jiné případy, a také že tak se to většinou snažím dělat.

Čeká-li mě nějaká událost, natěšit se na ni

Toto souvisí trochu i s pozitivním naladěním. Často mi přijde, že si v hlavě nějakou aktivitu/událost/dobu znechucuji a netěším se na ni. Často je to tím, že vnímám, že bych se možná měl místo té události učit (a tak si ji nemohu pořádně užít), nebo mi ta událost nepřijde tak zajímavá, či ji vnímám jako povinnost.

Dobré je tyto negativní myšlenky si uvědomit a zamyslet se nad tím, čím mě ta daná událost obohatí a jak ten čas během té události využít na maximum.