Věda kontra iracionalita - Je Pluto planeta?

Dnes, 16.7.2025 jsem navštívil nově zrekonstruované Planetárium ve Stromovce, kde jsem se zúčastnil přednášky, kterou konali Pátečníci. Přednášel pan Pavel Gabzdyl. Zprvu jsem si nebyl jistý, zda to pro mě bude zajímavé a zda se nebudu nudit, jelikož odpověď je přece jasné ne. Nakonec mě přednáška ale mile překvapila a jsem rád, že jsem se zúčastnil. Rád bych si zde osvěžil, co nového jsem se dozvěděl.

Základy o sluneční soustavě

Etymologicky máme sedm dní v týdnu podle sedmi planet. Tehdy se však počítal jako planeta i měsíc a slunce, zatímco my jsme planeta nebyli. Po Venuši prý ale žádný den ani ve Španělštině ani ve Francouzštině pojmenován není, což ale dle internetu, není pravda. Teď jsem si to kontroloval.

Spíš mě překvapilo, že název “asteroid” má vlastně znamenat, “hvězdě podobný”. To mi doteď nějak unikalo.

Také se mi líbilo, že prý existovalo tzv. Titius-Bode law, které mělo udávat vzorec pro posloupnost vzdáleností planet od slunce v desetinách AU. Vzorec byl $d = 4 + 3 \cdot 2^{n}$, kde jsme měli pro Merkur special case $n=-\infty$ ale jinak Venuše je $n=0$, Země pak $n=1$, Mars $n=2$, Jupiter $n=4$, Saturn $n=5$ atd. To se ale rozbije pro Neptun.

Postupné objevování spousty planet

Nevěděl jsem, že v jednu dobu jsme měli ve sluneční soustavě oficiálně 15 planet, jelikož se jako planety počítala i mnohá tělesa mezi Marsem a Saturnem, které v dnešní době už jako planety nepočítáme. Tam patří například Ceres, Vesta, Pallas atd. Tyto planety se pak přestaly počítat a nějakou dobu jsme klasifikovali jen 8 planet jako dnes. Pak byl však objeven Američany Pluto a najednou jsme jich měli 9 až do roku 2006, kdy byl vyškrtnut ze seznamu.

Planeta Země je jedinou planetou v naší sluneční soustavě s tektonickou aktivitou

Ani nevím, jak jsme se k tomuto konkrétně dostali, ale to pro mě byla také novinka. Myslel jsem si, že jiné planety také mají tektonické desky, které se posouvají. Tak to prý ale není. Ten důvod, proč my máme tektonickou aktivitu je ten, že naše zemská kůra je velmi tenká a také máme spoustu vody a to umožňuje, že se tedy zaprvé ty desky mohly rozlámat a za druhé plout.

Důsledkem toho je, že narozdíl od Marsu nemáme žádnou velkou sopku. Na Marsu je obrovská sopka Olympus Mons, která je vysoká přes 20 km. Takhle velká sopka u nás právě v důsledku pohybu zemských desek takto velká sopka vzniknout nemohla.